Kde se vzalo nano stříbro a jaké jsou jeho vlastnosti?

Pozitivní účinky koloidního stříbra zaznamenala již staroindická a arabská medicína. K používání stříbra jako antibakteriálního prostředku ale došlo až v Antice. Pro obnovu tkání  hojení ran jej používat už Hippokrates, nejslavnější lékař starověku, nazývaný též “otec medicíny”, který je považován za autora tvz. Hippokratovy přísahy, souboru etických norem pro jednání lékařů. Stříbro se používalo pro výrobu nádobí a příborů, protože eliminovalo nebezpečí znehodnocení potravin. Bohatí měšťané ve středověku dávali svým dětem v období morových nákaz stříbrné lžíce, aby je ochránily před touto nemocí.

K ryze léčebným účinkům se nano stříbro začalo používat až na přelomu 19. a 20. století a používalo se až do objevu tradičních antibiotik. Koloidní stříbro se osvědčilo nejen k léčbě popálenin, ekzémů, plísní a jiných kožních chorob, ale díky své schopnosti na sebe vázat a odplavovat některé jedovaté kovy také k dezinfekci vody. Přestože jsou účinky koloidního stříbra prokazatelné, v současné době není v České republice dovoleno prodávat jej jako léčivo k vnitřnímu použití.

Obecné vlastnosti koloidního stříbra: 

  • koloidní stříbro nepálí a neštípe ani v otevřených ranách
  • dezinfikuje a napomáhá k vyčištění ran
  • urychluje hojení a zacelování pokožky
  • je netoxické a nezanechává na kůži viditelné stopy
  • je bez zápachu
  • regeneruje buňky

 Použití koloidního stříbra se řídí podle koncentrace:

  • 0 - 8 ppm – velmi nízká koncentrace určená pro dezinfekci vody, pro rostliny apod.
  • do 15 ppm – univerzální koncentrace určená pro vnitřní užití a ošetření u lidí a zvířat
  • 15 - 40 ppm – vysoká koncentrace určená pro vnější použití, dezinfekci rukou, povrchů, užívaná též v kosmetice